Kanadskoamerická NHL oslaví za dva roky 100. výročí své existence. Hokejisty pocházející z Asie, kteří si v této soutěži skutečně zahráli nebo byli alespoň draftováni, byste však i po tak dlouhé době spočítali na prstech jedné ruky.

Bylo jich totiž jenom pět. A pouze jeden z nich, původem Jihokorejec Jim Peak, se v NHL dokázal výrazněji prosadit. V letech 1991 a 1992 dokonce vybojoval dva Stanley Cupy v barvách Pittsburghu Penguins.

Teď přišel na řadu Andong Song.

Když za hokejem, tak do Kanady

Hokej ho fascinoval už od malička, ale v rodném Pekingu neexistovalo zázemí, které by mu umožňovalo rozvíjet svůj talent. Ne, že by se lidé v Číně vyhýbali ledu jako čert kříži – jejich země se ostatně řadí mezi světové velmoci v rychlobruslařských disciplínách short tracku – hokej tam nicméně stále platí spíše za kuriózní koníček několika nadšenců než za oblíbenou sportovní disciplínu širších mas.

"Byl to velmi učenlivý chlapec. Člověk nemusel být zrovna Einstein, aby mu došlo, že ten kluk to může jednoho dne dotáhnout hodně daleko," vzpomíná Fu Lei, který malého chlapce trénoval v provizorních podmínkách v letech 2003 až 2007.

Andongovi rodiče se nakonec rozhodli, že se přestěhují někam, kde jejich syn opravdu dostane příležitost vyniknou. A kam jinam za hokejem, než do Kanady.

Když bylo malému hokejistovi deset let, zamířil společně s celou rodinou do Oakvillu, ležícího na předměstí Toronta. Bydlel tak nedaleko místa, kde sídlí nejbohatší hokejový klub současnosti – Toronto Maple Leafs.

Jeho matka Bei Gao ho každý den vozila na tréninky, k tomu se starala o další dvě děti, musela se vyrovnat s úplně novým prostředím a na to všechno byla často sama, protože její manžel Yu Song měl stále pracovní závazky ve staré vlasti.

Vše ale zdárně zvládla, a když Andong dovršil patnáctý rok svého života, byl přijat na střední školu Lawrenceville School v americkém New Jersey, kde studoval a zároveň hrál hokej za tamní školní mužstvo.

"Byl to náš klíčový obránce. Tvrdě na sobě pracuje, vyhýbají se mu výkonnostní výkyvy, hraje skvěle pozičně. Navíc umí výborně číst hru a tak vždy dokáže odhadnout, kdy má podpořit ofenzívu, a kdy se naopak stáhnout zpátky," vychvaloval ho trenér Etienne Bilodeau.

Kdopak si mě vybere?

A tak přišel na řadu kýžený Den D – 27. června letošního roku, druhý den draftu 2015. Během této každoroční akce si všechny týmy v NHL vybírají nejtalentovanější mladé hráče z celého světa, se kterými později mohou (ale i nemusejí) podepsat smlouvu. Během sedmi kol vyřknou hlavní představitelé 30 týmů zámořské soutěže jména celkem 211 hokejistů.

Andong Song rozhodně nepatřil mezi hlavní hvězdy dvoudenní akce. Právě naopak – nebylo jisté, jestli se vůbec dostane na řadu. Ale nakonec se na něj přece jen usmálo štěstí a z celkově 172. pozice ho draftovalo mužstvo NY Islanders.

"Je to neuvěřitelný pocit. Je pro mě obrovskou ctí být prvním čínským hokejistou draftovaným do NHL," řekl Andong Song krátce poté, co oblékl dres Ostrovanů. "Ze začátku jsem byl docela klidný, ale postupem času to bylo horší a horší. Je to draft NHL. Nikdy nevíte, jak se to bude vyvíjet," dodal

"Je to pro něj velký den. A také pro jeho matku, která jej 13 let v kuse den co den vozila na tréninky. Pro naši rodinu je to velká čest," řekl hrdý otec Yu Song.

Celou událost živě zmapoval reportér CCTV Longmou Li spolu se svým štábem. Andongův první krůček do NHL sledovalo v Číně na 2,5 milionu diváků.

I v Austrálii mají led?

Není zrovna složité dopídit se toho, proč mladého obránce draftovalo právě NY Islanders. Vlastníkem amerického klubu je totiž čínský businessman Charles Wang.

Obdobně jako Song se i Wang musel v dětství rozloučit s Čínou, když se s rodiči ve svých osmi letech přestěhoval do New Yorku.

Později vystudoval vysokou školu technickou v Brooklynu a v roce 1976, ve věku 31 let, založil spolu s Russellem Artzem společnost CA Technologies, která jen loni vydělala přes 4,5 miliardy dolarů. V roce 2000 se Wang stal majoritním vlastníkem hokejového klubu NY Islanders.

Dnes sedmdesátiletý obchodník se kromě jiného aktivně věnuje řadě charitativních projektů. A nezapomíná ani na svou rodnou zem. Před deseti lety začal financovat tzv. Projekt naděje na podporu vzdělání a hokeje v provincii Heilongjiang, ležící na severovýchodě Číny.

"Snaží se pomoci čínskému hokeji, stejně jako se o to pokouší sami hráči. Můj draft je teprve začátek, ještě jsem daleko od cíle. Musíme zpopularizovat hokej v naší zemi a zlákat tak více lidí, aby se tomuto sportu začali věnovat," řekl Song.

A pokroky jsou znát i jinde. "Před osmi lety byly v Pekingu jenom dvě hokejová kluziště a ani jedno z nich nemělo odpovídající parametry. Nedávno jsem se tam poprvé od našeho odchodu do Kanady vrátil a nemohl jsem uvěřit tomu, kolik se toho za tu dobu zlepšilo. Jednoho dne se snad vyrovnáme Severní Americe, Evropě i Rusku. Ale k tomu vede ještě dlouhá cesta," poznamenal osmnáctiletý obránce.

S tím by zajisté souhlasil i prezident IIHF René Fasel: "V Číně nemáme pět miliónů registrovaných hokejistů.  Není jich ani 500 tisíc. Je jich pouze 500. Přitom celková populace země přesahuje 1,3 miliardy obyvatel."

Jejich počet by se však v příštích letech měl rapidně zvýšit a to především díky rozhodnutí mezinárodního olympijského výboru, který přisoudil Pekingu pořádání ZOH v roce 2022. Čínská metropole porazila rozdílem čtyř hlasů svého jediného konkurenta, kterým bylo nejlidnatější město Kazachstánu Almaty.

Číně patří v žebříčku IIHF až 38. místo. Lépe si vedou třeba i Mexiko, Srbsko nebo Austrálie. Čínská vláda zároveň uvolňuje výrazně menší finanční prostředky na podporu hokeje, než jaké proudí do populárnějších sportovních odvětví.

I přesto se v posledních letech dost zapracovalo na tom, aby se Čína v hokejovém světě zbavila nálepky "naprostá exotika". Andong Song tak nemusí být jediným hráčem narozeným v nejlidnatější zemi světa, který si proklestí cestu až do NHL.

I když na svého následovníka si ještě nějakou dobu počká.