Fanouškům Leicesteru vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, když se v červenci minulého roku dozvěděli, že jejich mužstvo povede 64letý Claudio Ranieri.

Ten měl za sebou katastrofální angažmá na lavičce řeckého národního týmu, které skončilo ani ne po půl roce, když svěřenci italského kouče nebyli schopni vyhrát ani jeden zápas a navrch si uřízli pořádnou ostudu kvalifikační prohrou 0:1 na půdě Faerských ostrovů.

Tenhle kiks zcela zastínil Ranieriho předchozí trenérské úspěchy v nejlepších evropských ligách. Třebaže s žádným týmem nedosáhl na titul, dokázal řadu z nich povznést nad jejich papírové předpoklady. Čtyři mužstva ve třech různých soutěžích si s jeho přispěním vysloužila nálepku domácího vicemistra.

Chelsea 2003/2004

Ranieri přišel na Stamford Bridge v létě roku 2000. Blues tehdy ještě neměli nejvyšší ambice, takže úkolem italského trenéra bylo udržet tým v horních patrech tabulky, a v ideálním případě proklouznout do evropských pohárů.

Vše se změnilo v roce 2003, kdy do mužstva začal sypat peníze ruský miliardář Roman Abramovič. Ranieri se pořádně rozšoupnul a během léta utratil na posilách takřka 115 milionů liber, což se na výsledcích týmu projevilo už v následujícím ročníku.

V sezoně 2003/2004 zlomili hráči Chelsea klubový rekord v počtu nasbíraných bodů i v kolonce nejméně inkasovaných branek.

Bohužel pro ně patřil ten rok Arsenalu, který jako první tým po více jak 100 letech prosvištěl celým ročníkem bez jediné porážky, za což si Wengerova družina vysloužila označení The Invincibles – Neporazitelní. Ranieri na střídačce Chelsea skončil, ale jeho práci dotáhl do konce José Mourinho, který v následujících dvou letech dovedl Blues ke dvěma titulům.

Juventus 2008/2009

Ranieri usedl na lavičku Juventusu v červnu roku 2007, ani ne rok po korupčním skandálu, který otřásl celým italským fotbalem. V jeho důsledku byl turínský celek, stejně jako Lazio Řím a Fiorentina, potrestán sestupem do Serie B a navíc přišel o ligové trofeje z let 2005 a 2006.

Slavné mužstvo, jehož barvy v té době stále hájil Pavel Nedvěd, se však v sezoně 2006/2007 vrátilo zpátky do první ligy a v následujícím ročníku se pod Ranieriho vedením umístilo na třetím místě tabulky.

To mu v sezoně 2008/2009 otevřelo bránu do Ligy mistrů, kde Juventus vyhrál základní skupiny na úkor Realu Madrid. I v Serii A se Stará dáma dlouho držela na dostřel od prvního místa.

Jenomže v osmifinále Champions league se turínský tým musel sklonit před Chelsea. Postupový nezdar měl dohru ve verbální konfrontaci mezi Ranierim a Mourinhem, který tehdy koučoval Inter Milán.

A byli to právě svěřenci portugalského trenéra, kteří šli v závěru sezony do trháku a oslavili zisk ligového titulu s desetibodovým náskokem před Ranieriho skvadrou. Italského taktika to stálo cennou trofej i místo na lavičce Juventusu.  

AS Řím 2009/2010

Bez práce ale dlouho nepobyl. Na začátku následující sezony se vrátil do rodného Říma, aby vedl místní AS. To získalo poslední titul v roce 2001, od té doby se celkem pětkrát umístilo na stříbrném stupínku.

A s Ranierim v čele si Římané mohli odškrtnout šestý neúspěšný pokus. Ještě pár týdnů před koncem sezony se sice drželi v čele tabulky, ale to by nebyl Mourinho, aby svému sokovi nepřekazil plány. Inter dokázal podruhé za sebou vyhrát italskou ligu a jako přídavek nadělil AS porážku ve finále domácího poháru. A tak si Ranieri zase balil kufry.

AS Monaco 2013/2014

V roce 2004 dokráčelo AS Monaco až do finále Ligy mistrů, kde nakonec neuspělo v souboji s FC Porto (Mourinho je prostě všude). V následujících letech se však francouzský celek propadl do hluboké finanční krize, která vedla až k jeho pádu do druholigových vod.

Koncem roku 2011 se majoritním vlastníkem týmu stal ruský miliardář Dmitrij Rybolovlev, za jehož vlády se Monaco začalo vynořovat z propadliště dějin. Ranieri vrátil týmu prvoligový status a před sezonou 2013/2014 sáhl pořádně hluboko do klubové pokladny, když utratil na posilách 140 milionů liber.

Bohužel pro něj a jeho svěřence se však francouzská Ligue 1 stala v posledních letech doménou Paris St. Germain. Ani Ranieri se z novou evropskou mocností nedokázal vypořádat.

Liška Bystrouška

Kritici Ranierimu často vyčítali, že nezvládá jaro, a nedokáže dotáhnou výborně rozdělanou práci do vítězného konce. Leicester ale v letošní sezoně žádné známky zpomalení nejeví. Sedm kole před koncem vede Premier League s pětibodovým náskokem na druhý Tottenham a s odstupem jedenácti bodů od třetího Arsenalu.

V anglické lize mu navíc chybí konkurence v podobě PSG, Interu za vlády Mourinha nebo slavných The Invincibles, kteří mu pokaždé zatarasili cestu k ligovému titulu.

Ranieri letos nemusí jít hlavou proti zdi. Ostrovní velkokluby mu samy vyklidily cestu svými špatnými výsledky, a pokud si udrží za zády Tottenham, vysněná odměna ho nemine. A že už na ni čeká zatraceně dlouho.