Za 70 let bude na světě jen hrstka měst, které se budou moci zhostit pořádání letních olympijských her. Tvrdí to nová vědecká studie zveřejněná časopisem Lancet, podle které se kvůli globálnímu oteplování stane z letní olympiády do konce tohoto století ohrožený druh.

Zatímco fotbaloví fanoušci už mají po zábavě, ti hokejoví si přijdou na své až ve druhé polovině září. Za dva měsíce odstartuje v kanadském Torontu nová éra Světových pohárů, která – třebaže to zatím není stoprocentní – bude zřejmě náplastí na neúčast hráčů z NHL na příštích olympijských hrách. Samotný formát sice neguje klasický koncept mezinárodních klání (šest reprezentačních týmů doplní dva umělé celky), ale zato by měl nabídnout až netradičně vyrovnanou podívanou. Ale pokud bychom přece jen měli poukázat na nejslabší článek turnaje, zůstane černý Petr bohužel v rukou českého národního týmu.

Ruská atletika se musí potýkat s hrozbou dalšího dopingového skandálu. Podle ruských medií odhalilo nové otestování vzorků z olympijských her v Pekingu čtrnáct potenciálních dopingových hříšníků, mezi nimiž nechybí ani oštěpařka Maria Abakumovová či výškařka Anna Čičerovová. Všem nyní hrozí dodatečná diskvalifikace. 

Zatímco Los Angeles, Paříž a Řím si užívaly záře reflektorů plnými doušky, Budapešť se jako nesmělá slečna tísnila někde v rohu, marně čekajíc, až ji někdo vyzve k tanci. Maďarská metropole patří mezi čtyři uchazeče o pořádání letních olympijských her v roce 2024, její kandidatura však prošla médii téměř bez povšimnutí. Bylo by však chybou Budapešť předčasně odepisovat. Může totiž světu vyšlapat cestičku do nové éry olympijského zápolení.

Paříž, Řím, Los Angeles a Budapešť. Tato čtyři města se budou oficiálně ucházet o pořádání letních olympijských her v roce 2024. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se pří výběru vhodné lokality bude řídit novými směrnicemi, které mají zabránit zbytečnému plýtvání finančními prostředky. Ale lze toho v dnešní době vůbec dosáhnout?

Olympijské hry sice stále ještě patří mezi nejsledovanější globální sportovní události, o jejich pořádání ale není zdaleka takový zájem, jaký by teoreticky měl být. Naznačuje to mimo jiné i výsledek nedávného referenda v Hamburku, v němž místní obyvatelé pořádání her odmítli. Nechuť Západu přitom nahrává zemím, které se svých obyvatel na názor vůbec neptají. 

Ve věku 87 let zemřel v pátek olympijský vítěz z Helsinek 1952 Karel Mejta. Jako člen čtyřky s kormidelníkem, jejíž sestavu tvořili také Stanislav Lusk, Jan Jindra, Jiří Havlis a Miroslav Koranda, se zasloužil o první olympijské zlato pro české veslování.

Když se Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl přiřknout pořádání zimních her v roce 2022 čínskému Pekingu – městu, do kterého sněhové vločky zavítají jen zřídkakdy – mohlo to vypadat jako dosti bizarní řešení, vzdáleně připomínající nesmyslnou fotbalovou exkurzi do Kataru. Ale zatímco mistrovství světa v kopané je zahaleno rouškou podezření z korupce, tentokrát se o férovosti hlasování příliš pochybovat nedá.